Projekt Heuréka

english
version
english version


Projekt HeurékaSeminářeReporty z akcíZájezd-Benelux

Zájezd-Benelux

Jako každoročně se příběh našeho zahraničního letního zájezdu začal odvíjet v místech, kde stojí budova MFF UK v Holešovičkách. Účastníci zájezdu se na MFF začali scházet již dlouho před avizovaným odjezdem, nemohouce se dočkat zájezdové krmě, kterou pro nás navařila osvědčená vařečka Jirky Dolejšího. Ministryně financí Irena Koudelková krátce před desátou večerní zkontrolovala vše potřebné na finanční zajištění a dala pokyn k vyjetí rok starým (mladým) autobusem manželů Vajsejtlových. Tentokráte s námi jel i jejich nejmladší potomek, Jiříček Vajsejtl, chlapík věku srovnatelného s naším vozem. V jedoucím autobuse se nám záhy začaly klížit oči . Někteří z nás proto ani nevydrželi do konce tradičního promítání film na dobrou noc.

Druhý den ráno jsme zastavili před hlavním nádražím v probouzejícím se Luxemburgu, městě mostů, věží a zeleně. Rozprchli jsme se do všech stran podle našich zájmů. Každý nasával atmosféru tohoto malebného města podle svého. Pomalu jsme začali chápat Jana Lucemburského, který zde v krátkých přestávkách mezi boji tak rád přebýval….. Cestou jsme se ještě stavili u Waterloo a porozhlédli se po okolí slavné bitvy, v muzeu jsme do této bitvy byli téměř vtaženi. Vršek mohyly nás odměnil výhledem po okolní rozsáhlé rovině, setkali jsme se i s bezstarostným motýlem, který přelétával z květiny na květinu nehledě na historickou tragiku místa smrti řady vojáků…

A pak vzhůru do Bruselu, jednoho z hlavních měst EU. Ale nejdřív ubytování na jeho okraji, pak přesun do města - přímo do Atomia. Odtud se každý na vlastní pěst odebral do centra, kde jsme se snažili zjistit, jak a kdy se nejlépe dostat do místa ubytování. Cestou jsme poznali nejen místa vhodná do letáků cestovních kanceláří, ale i místa, kde by se mnohý z nás po setmění (někteří i před setměním) necítil příliš bezpečně. Vyskytli se i odvážlivci, kteří zde kupovali i zmrzliny, pravda bez nějaké větší újmy (vyjma nutného množství platidla). Centrum nás přivítalo v celé své kráse, kterou jsme se mohli opájet i následující den, kdy jsme odpoledne navštívili parlament EU. Jde o opravdu monumentální komplex moderní architektury, které zahaluje, ale i v jistém smyslu provzdušňuje a povznáší, obrovské množství skla. Po zevrubné kontrole při vstupu jsme se odebrali do vyšších pater budovy i politiky. Zajímavé je, že ne ve všech patrech staví všechny výtahy, takže někdy je nutné přestupovat. Po besedě s poslankyní, která zde zastupuje zájmy naší republiky, jsme se mohli pokochat parlamentním jednáním a občerstvit se u místních automatů. Obou možností jsme pochopitelně dosytnosti využili. Jen pro ty, kteří s námi nejeli, je třeba uvést výsledky našeho experimentu se sluchátky. Český překlad jednání je možno sledovat po zvolení kódu 12! Pak jsme se vrhli opět do víru večerního a nočního života.

Ačkoli jsme bydleli dále na předměstí Bruselu i další noc, bylo třeba se s městem rozloučit. Další den se totiž nesl ve znamení technických hrátek v Technopolis (Mechelen), kde jsme nadšeně strávili celé dopoledne. Ani nám nevadilo, že venku opravdu nechutně pršelo. To jsme však ještě nevěděli, jak se s deštěm v dalších dnech budeme muset spřátelit. Nasyceni zajímavými pokusy, jsme se vydali do Antverp, procházka centrem, po molu, mezi věžemi roztomilého hrádku s výhledem na lodě … Večer párečky připravené paní Vajsejtlovou….

Další den nás čekal přesun po pobřeží do Amsterdamu. Cestou jsme se zastavili u moře kousek od vznosného majáku, počkali si na sklopení silnice při průjezdu plachetnice jedním z mnoha kanálů….Ubytování na severozápadním předměstí města a hupky, dupky do nočního Amsterdamu. Zde bylo nejdříve nutné se zorientovat ve spleti nejrůznějších slev na MHD a najít spojení zpět na ubytovnu. Po té jsme se rozdrobili do skupin podle zájmů a začali zkoumat noční lákadla města. Pozor na kola, ty jsou tu pány! Dlouho to netrvalo a vydatný déšť na sebe nenechal čekat, podařilo se mu nás zahnat z ulic pod střechy. Druhý den Amsterdamského pobytu opět technické ukájení v muzeu přírodních věd s příznačným názvem Nemo. Již samotná budova ve tvaru lodního kýlu nezapřela své jméno. Uvnitř jsme si opět mohli bádat dle libosti. Kdo dobádal, vydal se do města prozkoumat to, co minulého dne nestihl. Je třeba vše pořádně dotáhnout, nasát atmosféru plnými doušky …. Město coffeeshopů, marihuany, kol, kanálů,… po zavření obchodů město odpadků, zlodějů a zlodějíčků, čerstvého větříku a občasných deštíků, …. okaté tolerance a svobody. Ještě poslední noc a pak s bohem Amsterdame.

A nastává sobota, den šestý, cesta, která nás přibližuje k domovu. Ne však cesta nudná a přímá. Je tu ještě fůra zajímavých míst, která stihneme navštívit. Mezi kapkami deště, pod zachmuřeným nebem zkoumáme Rotterdam, vzrušující přístav, uchvacující věž, zajímavou moderní architekturu, krásné parky, které umyté deštěm pod proskakujícími paprsky slunce září v kontrastu s těžkými mraky tajemnou jásavou zelení….A cestou ještě Utrecht a Cáchy. Utrecht nás přivítal hlaholem zvonů, květinovými a dalšími trhy, prodejem zajímavých hraček a … (pochopitelně) deštěm. Zatímco Utrecht si svůj nejsilnější déšť nechával na poslední chvíli, na rozloučení, Aachen nás deštěm přivítal hned po výstupu z autobusu… Ale pak se mraky vyčerpaly a občas vykouklo i sluníčko, aby nám prozářilo umyté město. Ještě před cestou jsme se posilnili před autobusem chutnými párečky a….

Byl to krásný zájezd. Díky Jiří!

---------------------------------------------

Zájemci s duší nostalgickou se mohou ještě podívat na předodjezdovou informační stránku od Jiřího.

---------------------------------------------


nahoru | titulní strana | kontakty | mapa webu | vytisknout

©2004-2017 Stanislav Gottwald a Leoš Dvořák. Design a kód Petr Sobotka. Aktualizace této strany 08. 10. 2017