Logo soustředění

Malá Hraštice 1998: druhý ročník jarního soustředění pro posluchače učitelství fyziky
 


 

Jednou se může stát cokoli. Ale podruhé - to už zakládá tradici!
 
Takže takhle jsme tedy zakládali tradici:
  

 

  ... pardon - tady se cpeme v hraštické cukrárně.
 

  
Ta k pobytu na Hraštici také patří - ale není tím hlavním (byť to někdy předstíráme :-).

 

Na Hraštici jezdíme přece dělat fyziku ! 

Takže s sebou musíme mít nějaké to vybavení.

Pane jo, to to při vybalování vypadá ...
Proč jsme ještě nikdy neudělali Hraštici s tématem CHAOS ?!


Ovšem v "laboratoři" jsme neseděli celou dobu. V přírodě je přece taky třeba protáhnout si trochu tělo...
Protahovalo si ho víc lidí, než jen těch pár s míčem na fotce. V roce 98 už nás na Hraštici bylo celkem 16.
Jak je vidět, sluníčka jsme moc neužili (a teploty nebyly nejvyšší) - ale stejně nám tam bylo fajn.
  

 
O mimoodborném programu se nebudu příliš šířit. (Živě si pamatuji, že hned v první podvečer bylo jedním z úkolů zhotovit si koště a pak na něm večer předvést tanec. To jsme si užili kreativity...) Ale už tehdy patřilo k programu taky trocha vážnějšího večerního povídání (pamětníci vzpomenou na "řečnická fóra") a taky zpívání při kytaře a leccos dalšího.

 
Co se odborné stránky týkalo, Irena Koudelková nás na velice jednoduchých experimentech nutila rozmýšlet si a zkoušet, jak rozumíme či nerozumíme elektřině a magnetismu. S pouhou teorií jsme rozhodně nevystačili - a pokusy prostě "ukecat" nešlo.
 

 
Jak vidno, Mirek Jílek si kromě teorie vzal na experimenty i pádnější nástroj.

Škoda, že je tahle fotka rozmazaná. Ono vůbec z tohoto roku moc fotek nemáme. Asi jsme víc dělali, než fotili.
 
Ale alespoň je tu nějaký záběr z "laboratoře". Taky je vidět, že jsme toho s sebou v počátcích moc netahali. Zlaté časy...

   
Hezky jsme si s těmi pokusy vyhráli. Ostatně - dobrá zkušenost z tohoto soustředění vedla k tomu, že jsme později podobné "hrátky s elektřinou" proměnili v normální výběrový seminář "Elektřina a magnetismus krok za krokem".

Ještě jedna věc byla v odborném programu zajímavá. Na poslední dva dny pozvala Irena asi šest svých žáků ze základní školy. Nad elektřinou a magnetismem tak potom bádaly "smíšené týmy". A klapalo nám to všem spolu až nad očekávání dobře.


 
Jak ten čas letí! Tehdejší "druháci", tvořící většinu účastníků, už dnes (2003) učí na školách nebo jsou v doktorandském studiu. (A pisateli těchto řádek se rozrůstá pleš... :-) Ale navzdory ubíhajícímu času se se spoustou účastníků sejdeme letos zas. Kde? No přece na Hraštici...
      

Zpět na hlavní stránku soustředění
  

© L. Dvořák, 1. 4. 2003

Poslední aktualizace: 6. 2. 2017