Klasická verze

• ss voltmetr s ukazatelem uprostřed (resp. ss miliampérmetr s ukazatelem uprostřed)
• cívky 300 z, 600 z, 1200 z
• tyčový magnet
• spojovací vodiče

Verze s počítačem a dataloggerem

• počítač
• LabQuest Mini
• sonda napětí
• cívky 300 z, 600 z, 1200 z
• tyčový magnet
• spojovací vodiče

Tři cívky 300 z, 600 z, 1200 z postavíme s osami svislými do řady a spojíme je do série spolu s voltmetrem. Vyzkoušíme, zda citlivost voltmetru je vyhovující pro získání dostatečně velkých výchylek ukazatele při zasouvání (vysouvání) magnetu do cívky 300 z. Není-li k dispozici dostatečně citlivý demonstrační voltmetr, zapojíme místo něj do série s cívkami demonstrační miliampérmetr s rozsahem (-3,3) mA. Uvědomíme si, že mezi indukovaným proudem v obvodu a indukovaným napětím na cívce je přímá úměrnost.

Magnet vsouváme stejnou rychlostí postupně do všech tří cívek. Největší výchylku pozorujeme u cívky s největším počtem závitů, nejmenší u cívky s nejmenším počtem závitů.

Příprava pokusu je stejná jako u klasické verze. Pouze místo voltmetru použijeme čidlo napětí, které přes AD převodník (např. LabQuest Mini) připojíme k počítači. Nastavení počítače je stejné jako u pokusu Vznik indukovaného napětí při změně vzájemné polohy cívky a magnetu.

Indukované elektromotorické napětí v cívce je tím větší, čím je (při stejné časové změně indukčního toku dΦ/dt jedním závitem) počet závitů větší.

1. Je nutné rozlišovat magnetický indukční tok α jedním závitem a tzv. cívkový indukční tok \(\Phi_c=N\cdot\Phi\), kde N je počet závitů cívky: \[U_{\textrm{i}}=-\frac{\textrm{d}\Phi_c}{\textrm{d}t}=-N\cdot\frac{\textrm{d}\Phi}{\textrm{d}t}\]
   
2. Do série zapojujeme všechny tři cívky proto, aby odpor obvodu byl pro všechny tři pokusy stejný.