Jaké byly NASAvrky 1999

...letní matematicko-fyzikální soustředění pro středoškoláky 
s mottem

Budiž světlo ...

+ matematika a fyzika a kromě jiného i spousta zábavy

   


Jedním slovem:   

velké

Jednak nás spolu s biology bylo skoro šedesát (a s vedoucími, lektory a spol. ještě víc) a jednak bylo pořád co dělat a na co koukat. Případně i do čeho - a to "co" si účastníci zhusta dělali sami...

Na přednáškách občas zaujatě zíralo i vedení...

Není divu, přednášely tam takové celebrity jako astronom Doc. Martin Šolc, CSc. nebo odborník na biofyziku, netradiční mikroskopii i leccos dalšího Doc.Jaromír Plášek, CSc. - který se, mimochodem,  v září stal proděkanem MFF UK pro vědu.


      Takže vedení zíralo...

 

... a účastníci se slunili a hráli si s kotětem.

 

(Kdo tomuhle věří, ještě na žádném našem soustředění nebyl...)

Samozřejmě, většinu času jsme nestrávili posloucháním ani relaxací, ale činnostmi, naplňujícími zásadu, že se na našich soustředěních věnujeme matematice a zejména fyzice

vlastníma rukama a hlavou

    Takže se pilně pracovalo ...

 

a výsledky se dostavily.

Světelný telefon opravdu přenášel hlas
(v noci i na dálku přes sto metrů).

Světelná závora opravdu znemožňovala prolézt "oknem" bez alarmu...

...dírkové komory fotografovaly    

 

a fungovaly i další vlastnoručně zhotovené přístroje a zařízení jako jednoduchý spektrometr z CD, čočka vyrobená z vody atd. atd. 

 

Takže na závěrečné "konferenci" bylo o čem referovat.


Kdo chtěl, mohl se na leccos zajímavého podívat také u biologů :

(ti byli také po odborné stránce aktivní až hrůza)


Ale nejen odborným programem živ je člověk

... byť, pravda, koulení anuloidů (no, ony to byly pneumatiky) se zrovna nejoblíbenější hrou nestalo.

 

A proč tu nejsou fotky z dalších her a akcí?

Protože někdy se toho dělo tolik a bylo potřeba tolik pomocných rukou, že na focení prostě nezbyl čas a lidi. Například při závěrečné olympiádě netradičních disciplin a dalších akcích.

Nebo bylo na fotografování moc tma. Ono, tábor či soustředění bez noční hry (resp. nočních her) by nebylo to pravé. Ale fotografujte přitom!

Ovšem po návratu po ránu si kdo chtěl, mohl zacvičit. Třeba aikido. A kolem bylo krásně světlo...


Asi to nebylo tak nejhorší. Na třicet účastníků soustředění se na jeden víkend v polovině listopadu sešlo v Praze. Jen tak, bez pobízení. A vzali mezi sebe i vedení...


© Leoš Dvořák, 23. listopadu 1999