Letní mat-fyz soustředění pro středoškoláky v Janově 2002

mělo hlavní téma 

Energie ve všech podobách

aneb "Od Sysifa k E=mc2"
    

Jako už několikátý rok jsme část prázdnin trávili skutečně intenzivně ve společnosti fyziky, matematiky a prima lidí, kteří byli ochotni dělat spoustu věcí
vlastníma rukama a hlavou 

Bylo to pěkné a máme z toho krásné vzpomínky, někteří i dost zápisků, pár návodů na zajímavé projekty a kupu fotografií. Co jsme tam krom jiného prováděli a vytvořili?

 Například poslouchali zajímavé přednášky a povídání - zde třeba RNDr. Fejfar z Akademie Věd ČR na modelu ukazuje princip skenovací tunelové mikroskopie.
(Modelem bylo plato od vajíček.)

Došlo i na klasičtější věci, 
například na klasickou mechaniku
(podávanou, pravda, občas dost expresivním způsobem).

Tady vidíte, jak seriózní jsme byli přednáškách.

Některé už to trochu zmáhá.

Na druhou stranu v pozadí je zřejmé, že když jsme někoho vyhodili dveřmi, vrátil se oknem. :-)

Aby nevznikl dojem, že tam byly samé přednášky:

V mimoodborném programu zdaleka nešlo 
o plané teoretizování...  

Tohle je výroba "mayských stél". 

Pro hodnocení odbornou porotou byly stély vztyčeny v interiéru...

... ale nakonec našly své přirozené místo v krajině. 

A jak se tam hezky vyjímaly!

(Raději ani nebudeme prozrazovat, že je tam účastníci roznášeli v rámci noční hry.) 

Detail ukazuje, jak byli účastníci kreativní.

(K tomuhle by snad slušel komentář
"I stéla je jenom člověk.")

Ve volných chvílích se ovšem kreativita projevovala i jinak.

Na druhé straně z nástěnky mimoodborného programu je zřejmé,  že mayská tematika přece jen dominovala.

Ale zpět k odbornému programu. V něm jsme se měli možnost "vyřádit" při práci na projektech.
A co vzniklo? 

Podrobnější popis snad dodáme časem. Zatím zde uvedeme jen pár příkladů:
 

Krásný elektromotor ...

... nakonec přetvořený na neméně krásný elektroměr.

Tady dámy nezalézají do bedny ze strachu před technikou, to měřily tepelný výkon člověka.

Slunce ovšem hřeje víc, zejména když jeho paprsky soustředíte dvěma řadami zrcátek - rázem máte "sluneční pec".

Přidáním vhodné konstrukce do ohniska můžete vyrobit "sluneční kotel" schopný skutečně produkovat páru. Alespoň trochu.

Když jsme v ohnisku zahřívali začerněný plech, dosáhli jsme i po ránu teplotu kolem 200 stupňů Celsia!

Parní kotel s turbínou si ovšem můžete vyrobit i z plechovky a zahřívat ho kahanem vyrobeným ze sklenice od jablečné výživy.

Vypadá to jako legrace, ale v tomhle projektu se skutečně počítalo, kolik dá kotel páry. A turbína z plastikových lžiček otáčela malým dynamem!

Na své si přišli i matematici - tohle je z prezentace projektu "řetězovka".

Tady už jsme zpátky u fyziky, dokonce v historických dobách, kdy k aplikacím patřila stavba katapultů.

A už to letí í í í í . . .  
Pacifisté raději vyráběli větrnou elektrárnu.

Výsledek byl vpravdě impozantní. 

Při silnějším větru dávala napětí přes 7 voltů.

(Při ještě silnějším se pak projevilo, že bychom potřebovali silnější materiál...)

 
Menší model jiného typu nebyl určen pro výrobu elektřiny, ale spíš pro potěchu očí a ducha.

A tím zatím naši stručnou fotoreportáž z letního soustředění ukončíme.

Všechno má svůj konec...

 

Ale léto 2003 se blíží - a sejdeme se zas!

Kdo máte chuť, pojeďte s námi.
 

(c) Leoš Dvořák, 4. 12. 2001    
Kontakt: Leos.Dvorak@mff.cuni.cz , jinak: katedra didaktiky fyziky MFF UK, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2