Projekt Heuréka

Náchod 2008

Ve dnech 26.9.-28.9.2008 proběhl tradiční víkend plný dílen v Náchodě. I letos to bylo setkání všech, kteří mají k Heuréce nějaký vztah; ať s Heurékou teprve začínají nebo jsou už ostřílenými matadory. Jako každoročně se na těchto dílnách nehovořilo jen česky a slovensky, ale i anglicky. Přijeli nás totiž navštívit naši zahraniční přátelé, kterým patřil (jak je zřejmé z programu) především sobotní večer. Ten byl totiž v jejich režii. Oscilovali jsme mezi pokusy z Ljubljaně a Ameriky. S Rodem Mildbrandtem jsme si konfrontovali naše a americké znalosti a přístupy z tvorby veřejných show. A pochopitelně jsme si o tom pouze nepovídali, ale také předváděli konkrétní triky....

Jak to v Náchodě letos probíhalo, si můžete alespoň částečně udělat představu z programu, následujícího stručného přehledu dílen a přiložené galerie. A pokud jste letos v Náchodě nebyli, nebo jste nestihli všechny dílny (což je více než jisté), nezoufejte. Všechny materiály z dílen budou k dispozici v elektronické podobě na CD.

Přehled dílen

• Leoš Dvořák – Program SoundcardScope v pokusech (nejen) z akustiky

  

  Tradiční "fajnšmekři" si zopakovali práci s programem SoundcardScope Ch. Zeitnitze, který je pro výukové použití zdarma, a to (díky Jakubovi Jermářovi) dostupný již i v české verzi. Ikdyž šlo především o znalce, byla to obohacující dílna, protože se seznámili s řadou novinek a vychytávek. Používali jsme nejnovější verzi 1.30, která je k dispozici od letošního jara; využili jsme i některé její novinky.

 

• Stanislav Gottwald – Fyzika s vlasy

  

  V této dílně jsme se mohli dozvědět řadu zajímavostí o vlasech, ale také (a zejména) si s vlasy zaexperimentovat. Především jsme si vyzkoušeli, jak se vlas deformuje a jak mnoho je potřeba na jeho přetržení. Zkusili jsme si také, jak se mění délka vlasu při zahřívání (pro někoho překvapivě se chová spíšejako guma) a jak se dá vlasu použít ke konstrukci jednoduchého vlhkoměru.

 

• Tomáš Miléř – Sluneční vařiče

  

  Za slunečných dnů můžeme připravovat jídlo pomocí slunečního vařiče, na jehož funkci lze žákům objasnit hned několik fyzikálních principů. Tuto technologii lze využít k výuce fyziky, v zájmových kroužcích i na letních táborech. Jednoduché sluneční vařiče jsme si na dílně i vyrobili. Zkušený matador Tomáš účastníky dílny seznámil se svojí prací, a pak prakticky s praktickým vařičem, který používal v Africe. Věřte, nevěřte, vaří to!

• Hana Kunzová – Pokusy s vejci

  

   

  Poslední hodina před Velikonocemi, každý už kouká po hodinkách, kdy konečně zazvoní... S vajíčky se setká každý z nás, kdo alespoň někdy projde kuchyní. Proč je tedy nevyužít i k fyzikálním pokusům? Ale nemusí být ani Velikonoce a skvěle si pohrajete tak, jako jsme si pohráli my.

• Katka Lipertová – Leonardův samonosný most

  

  Kdo se této dílny zúčastnil, naučil se stavět 2 typy Leonardova mostu. Kdo postaví most nejrychleji? Kdo postaví nejstabilnější? Kdo největší? Kdo most dokáže přestěhovat? Kdo 2 malé spojí do 1 velkého? Dají se mostem spojit 2 místa různé výšky? Který z obou typů je stabilnější, který úspornější na stavební materiál? Dá se most stavět donekonečna, čím je stavba omezena? A další a další mostní úkoly... Nad tím vším jsme se zamysleli dle zájmu, ale všichni jsme si skvěle pohráli.

• L. Műller, P. Barták – Vyrábíme funkční fotometr aneb malá ukázka spojení chemie a fyziky ve výuce na střední škole

  

  Věcné a účinné spojení jednotlivých přírodovědných předmětů není v podmínkách české školy stále ještě obvyklé. Proto si naši zaběhnutí "dílnaři" pro účastníky připravili téma, které se o uvedené překrytí náplně výuky v chemii, fyzice a částečně i ekologii pokouší, a je možno jej aplikovat a dále široce rozvinout v rámci projektových dnů, resp. laboratorních praktik. Právě fotometrie si o takovéto zpracování přímo říká. Běžně se do výuky v chemii ani fyzice nezařazuje laboratorní práce, která by se uvedeného tématu dotýkala. Přitom na těchto úlohách lze demonstrovat mnoho fyzikálních principů, lze na nich upevnit probírané pojmy, ale také studentům ukázat praktické využití získaných poznatků v běžném životě. Kdo tuto dílnu navštívil, jistě nelitoval, protože si odnesl know-how k výrobě jednoduchého, levného a přesto dostatečně přesného fotometru.

• Peter Žilavý – Tajemství indukčního vařiče

  

  Před několika lety se v nabídce supermarketů i internetových obchodů objevil nový pomocník do domácnosti – indukční vařič. Jak tento přístroj pracuje? Proč na něm nelze použít hliníkové nádobí? A jaké pokusy s ním lze předvést (nejen) v hodině fyziky? Odpovědi na tyto otázky byly tématem Peterovy dílny. Učastníci si provedli experimenty vysvětlující princip ohřevu nádobí používaného na indukčním vařiči, zkusili si levitaci vodivého prstence nad deskou vařiče a rozsvítili si různě velké žárovky pomocí vzduchových cívek s malým počtem závitů. Na dílně jsme byli nejen překvapeni tím, co takový "obyčejný" vařič umí, ale byli jsme upozorněni na některé bezpečnostní problémy.

• Václav Piskač – Mostní konstrukce z novin

  

   

  Zde jsme se dozvěděli a prakticky si vyzkoušeli, jak z novinového papíru sestavit příhradové nosníky s obdivuhodnou nosností. Metoda šroubovaných papírových tyčí je použitelná pro stavbu mostů, modelů matematických těles i jiných prostorových konstrukcí. Naučili jsme se, jak papírové tyče snadno a rychle vyrábět, jak je spolehlivě spojovat a jak vést své žáky k úspěšné skupinové práci.

 

• Zdeněk Polák – Hrátky s teplem

  

   

  Zdeněk jako vždy nezklamal. Jeho dílna byla bombastická, plná neuvěřitelných nápadů. Zdeněk má totiž až neskutečný dar. I tradiční úlohy umí dovést k naprosté dokonalosti. Přišli si proto na své jak znalci, tak "neznalci" daných pokusů. Seznámili jsme se s takovými variantami a vychytávkami, které tuto dílnu vynesly na čelo peletonu s názvem "nejhezčí a nejpřínosnější dílna".

 

• Jaroslav Reichl – Fyzika ve filmu

  

   

  Chodíte rádi do kina? Díváte se rádi na filmy? Pokud ano, tak vězte, že i ve filmech, které běžně s napětím dechu sledujete a bojíte se o osud hlavní(ho) hrdin(k)y, lze najít řadu námětů do hodin fyziky! A to Jarda umí. O tom nás opět přesvědčil, ale i potrápil naše mozkové závity a ukázal nám, jak jsou i v našich hlavách zakořeněné prekoncepty, které jsou příčinou toho, že skočíme na zcela nereálné představy filmařů. Přátelé, pozor na to!

• Zdeněk Rakušan – Fígle, kouzla, hračky, hlavolamy

  

  Kdo přijal Zdeňkovu pozvánku na malou výstavku vědeckých a technických hraček, zábavných hlavolamů a pomůcek k samostatnému provádění jednoduchých fyzikálních pokusů, byl uchvácen. Všechny předměty byly vyrobeny „na koleně“ z běžně dostupného materiálu, popřípadě ze dřeva v obvykle vybavené dílně. Ke každému z nich byl přiložen text obsahující pokyny k hraní či řešení, podněty k přemýšlení a také údaje o zdroji, z něhož byl daný nápad převzat. Taková sbírka hraček, hlavolamů a pomůcek vlastně představuje nepatrnou podomáckou alternativu k profesionálně zřizovaným a provozovaným science centrům (jako je např. liberecký IQpark). Kdo to nestihl na dobu, kdy byla dílna oficiálně zařazena do programu, mohl jí navštívit v průběhu celého semináře. Tato dílna byla totiž otevřena nonstop.

• Andrea Marenčáková – Hry na hodinách fyziky

  

   

  Kdo si chtěl pohrát a v průběhu hry se něco naučit, určitě si nenechal tuto dílnu ujít. Andrea je neutuchající studna nápadů, kterými můžeme zpestřit výuku fyziky. Na dílně jsme se seznámili nejen s několika zajímavými nápady, ale na vlastní kůži jsme si mohli tyto hry zahrát a dosytosti je prožít.

 

• Vlastimil Havránek – Jak si navrhnout a vyrobit destičku plošných spojů

  

   

  Na jednoduchém příkladu si účastníci dílny vyzkoušeli navrhnout vlastní plošný spoj na počítači v programu EAGLE (zdarma ke stažení z internetu) a ve zbylém čase si i prakticky tento plošný spoj fotocestou (pomocí UV záření a následného leptání v roztoku) vytvořili. Vlastík nám na závěr dal i součástky na osazení našeho výrobku, připájení jsme si sami dali za domácí úkol.

 

 

• Jozef Hanč – O lži a lenivosti vo fyzike alebo učíme (sa) odhadovať

  

  I když každý učitel se ve své praxi setkal se slavnými Fermiho úlohami, možná ani nevěděl, jak se tyto úlohy jmenují. Jde o úlohy s odhadem (např. kolik vlasů máme průměrně na hlavě). Řešení těchto úloh rozvíjí však i fyzikální intuici a myšlení. Účastníci dílny si na vlastní kůži vyzkoušeli řešení některých takových úloh a seznámili se s tím, jak ukázat studentům, že přibližný odhad je nejen dobrý, ale v mnohých situacích užitečnější než přesná odpověď. Na dílně jsme si vyzkoušeli vlastně takový trénink odhadů nejdříve na nefyzikálních a pak na fyzikálních úlohách. Pokroky skupiny jsme zároveň sledovali pomocí elektronického hlasování pomocí klikerů - malých dálkových ovladačů.

• Zdeněk Drozd – Fyzikální pokusy v přírodovědě, aneb Fyzika pro mrňata

  

  Protože víme, že k prvním kontaktům s fyzikou ve škole dochází už při výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ a že není pochyb o tom, že právě tyto první kontakty mají mimořádný vliv na to, jaký vztah k fyzice děti zaujmou, je třeba se zabývat i těmi nejmenšími. Ačkoli byly tyto pokusy pro nejmenší, vyhráli jsme si a popřemýšleli všichni. A navíc umí Zdeněk svými promakanými pokusy zaujmout každého. A po pravdě řečeno ty nejjednodušší problémy bývají nejtěžší. Mnohdy je bereme totiž jako samozřejmé a jasné, ale moc se nad nimi nezamýšlíme. Pod Zdeňkovým vedením to však nejde, to nám naše hrdost nedovolí :-).

• Věra Koudelková – Transformujeme. Transformujeme? Transformujeme!

  

   

  V dílně jsme si vyzkoušeli tradiční, méně tradiční i zcela netradiční experimenty s transformátorem. Dílna byla vhodná nejen pro ty, kteří si chtějí spíše hrát, ale i pro „šťoury“. Věrka umí také pěkně potrápit a donutit k hlubšímu zamyšlení nad problémem. Zde byl čas si proměřit transformační poměr, účinnost transformátoru a vyzkoušet si, jak ho vylepšit (případně "pošpatnit").