|
|||||||||
| V neděli dopoledne (to už nás bylo o něco méně) jsme se rozdělili do skupinek. Jedna si vždy „hrála“ se soupravou Gamabeta... | |||||||||
|
|
|
||||||||
| ... další mezitím diskutovaly, co z nyní tak prosazovaných klíčových kompetencí může u žáků a studentů rozvíjet fyzika. | |||||||||
|
|
 |
||||||||
|
Pak si to zase prohodily: |
|||||||||
 |
 |
||||||||
|
|
U Gamabety se snad největší pozornosti těšilo měření poločasu rozpadu barya. | ||||||||
|
Počet zaregistrovaných rozpadů opravdu s časem klesá a klesá... |
 |
||||||||
|
Ke Gamabetě a pokusům s ní se určitě ještě vrátíme. Vlastně už asi v
září na náchodském semináři, kde slíbil vést dílnu věnovanou
radioaktivitě Zdeněk Polák. Tentokrát to bylo jen takové úvodní seznámení, takže víme, že se máme na co těšit. Pokusničit třeba s jejím hlásičem požáru je přece opravdu radost: |
|||||||||
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||
|
Vracet se budeme i k těm kompetencím. Ne proto, že se to formálně
„má“ nebo že to je móda nebo abychom se
zalíbili nějakým nadřízeným úřadům. Ale proto, že je to docela zajímavá
příležitost zamyslet se nad tím, proč to všechno (= výuku fyziky)
děláme, komu to jak pomůže a zda by to nešlo dělat lépe. Nejde přitom jen o „vzletné řeči“, o nichž mohou skeptikové prohlásit, že na ně normální učitel prostě nemá náladu ani čas. Vzájemné diskuse dokážou být hrozně inspirující - a vždycky se při nich objeví řada naprosto konkrétních nápadů a námětů, které stojí za to ve výuce vyzkoušet. (A kromě toho: zamyslet se občas nad smyslem své práce může být docela dobrý prostředek proti tomu, aby člověk nepropadl rutině...) |
|||||||||
|
|
|||||||||
|
Co říci závěrem? I když je dvouletý cyklus seminářů Heuréky pro učitele ze škol prakticky u konce (zbývá nám jen seminář typu „účastníci sobě“, který plánujeme na říjen), jedeme dál ! |
|||||||||
|
Fyzika je přece krásná, učit ji nás baví - a myslet si, že všechny
problémy týkající se fyzikálního vzdělávání vyřešíme za dva roky
seminářů, by byla bláhovost. Kousek jsme ušli, ale sám za sebe mám
dojem, že jsem vlastně pořád na začátku cesty. A, vznešeně řečeno, pořád
jsou před námi nové výzvy. Tož hrrrr na ně! S Irenou Koudelkovou a nejen s ní se tedy budu těšit na další setkávání se všemi účastníky seminářů. Ať už se potkáváme jako „zažraní“ fyzikové a učitelé, nebo prostě jako lidi. Dává to inspiraci a radost. Díky moc a na shledanou. Leoš Dvořák |
|||||||||
|
|
|||||||||
|
Výchozí stránka semináře |
|||||||||
