Zpět na hlavní stránku Heuréky

   
Seminář Heuréky pro "tradiční účastníky"
 
21. - 23. 5. 2004,  ZŠ Červený vrch a MFF UK, Praha

na téma „Neutronová difrakce“

... v jehož rámci jsme se dozvěděli i leccos dalšího o neutronech,
diskutovali jsme, jak dál organizovat semináře Heuréky,
řešili jsme pár zajímavých úloh a paradoxů...

Taky nás tentokrát bylo o něco méně, jen dvanáct - ale podívejte, jaké jsme byli pozorné publikum:

Nešlo zdaleka jen o neutronovou difrakci,
na níž je Pavol Mikula na slovo vzatým odborníkem
(konec konců má v téhle oblasti titul DrSc.).

Popovídal nám toho o neutronech,
 jejich vlastnostech a aplikacích opravdu mnoho
- však to trvalo od rána až do čtyř odpoledne!

Trpělivost přináší růže
- takhle vypadají  „prosvíceny“ svazkem neutronů.

(Je to samozřejmě zajímavost a hříčka, ale zároveň je tady vidět, že neutrony se hodně absorbují v těch místech, kde je víc vody - ta jsou na snímku tmavší.)

Celá prezentace přednášky o neutronech má přes 50 megabyte - trochu velké sousto na stahování třeba po telefonu.
Ale máte-li zájem, je zde převedená do formátu PDF, tj. Adobe Acrobat (soubor má asi 12 MB ).
Přímo z webu si ji můžete také prohlížet jako webovou prezentaci (kdy jednotlivé stránky jsou rozumně velké).
(Upozornění: při konverzi se webová prezentace optimalizovala pro Internet Explorer, s jinými prohlížeči možná budou trochu potíže.)
V prezentaci P. Mikula přirozeně využil i zdroje z některých webových stránek - tyto a další zajímavé odkazy uvádí na předposlední stránce prezentace.

V podvečer jsme pak diskutovali, jak dál organizovat semináře Heuréky, když „tradičních účastníků výrazně přibude“. K základní koncepci, kterou navrhla Irena, padaly nejen různá pro a proti, ale hlavně konstruktivní návrhy, takže výsledný plán vypadá docela slibně.
V diskusi pak došlo i na přípravu zářijového semináře v Náchodě, zejména na témata dílen. Vypadá to, že i tady se budeme mít na co těšit...

A tohle už je úplný večer.

Plánovali jsme spíš relaxaci při kytaře a viole,
ale došlo i na trochu hrátek s magnety.

Vrátili jsme se třeba k úloze, kterou Vašek Piskač zpestřil závěrečný večer na loňském semináři JČMF „Aby fyzika žáky bavila“ ve Vlachovicích. Problém zní jednoduše:

Vytvořte co nejdelší řetěz z kancelářských sponek, který bude držet na malém feritovém magnetu!
(Sponky ovšem nesmíme zaklesnout jednu do druhé, musí u sebe držet jen tím, jak jsou zmagnetované.)

Ovšem dosáhnout třeba délky, kterou na snímku předvádí
Jaruška Vondráčková, není vůbec jednoduché.
(Využila hezký postup, který vymysleli žáci Radko Pöschla.)

A to by nesměl být Zdeněk Polák,
aby hned nezkusil nějakou novou variantu:

v jeho podání magnet není nad sponkami,
ale pod nimi (aniž se jich dotýká).
Přesto sponky drží...

S doprovodem violy jdou i ty hrátky s magnety líp...

Fyzikálně-hudební relaxace ještě jednou,
v detailu.

 A tohle je výsledek: špendlíky docela dobře ukazují směr siločar.

(Základní myšlenka tohohle pokusu je taky od Zdeňka Poláka.
Kam ten chlap na ty nápady chodí...)

Z nedělního dopoledne už nemám žádné fotky. Při řešení problémů nějak nebyl čas brát do ruky fotoaparát.

Ukázalo se, jak pěkně může i zde fungovat styl „účastníci sobě“. Aktivně jsme se totiž podíleli nejen na řešení problémů, ale i na jejich zadávání: Každý z nás zadal nějaký problém všem přítomným a pak jsme společně probírali jeho řešení.

(Nešlo jen o fyzikální úlohy. Třeba Jiří Vinter zadal tak hezký matematický problém, že jsem pak s jeho řešením strávil moc pěkný nedělní večer. Díky, Jiří. :-)

Prostě - i tuhle formu práce si na některých příštích seminářích rádi zopakujeme.

A co říci závěrem?
Že i tenhle seminář se vydařil. Těšme se na další...

                        Leoš Dvořák