Předchozí stránka (sobota odpoledne) |
Další stránka (sobota odpoledne) |
|
|
Heuréka v Bratislavě |
|
|
|
Fotografie radiové galaxie Centarus na dveřích naznačuje, že by mohlo jít o učebnu fyziky. V sobotu jsme ji bohatě využívali. Úderem deváté ráno s námi Irena začala úplným základem: vlastnostmi látek pevných, kapalných a plynných. | |
Samozřejmě, šlo o ukázku, jak lze vystavět hodiny fyziky "podle Heuréky"
a jak se v nich učí. Opravdu je to v něčem netradiční. V klasické výuce fyziky si žáci běžně nezkoušejí zapalovat svíčku na dálku (byť jen na pár centimetrů) a nediskutují, co z tohoto experimentu vyplývá. A přitom je to pokus, který rozhodně zaujme: |
|
|
|
Tady Irena předvádí, že to, co hoří na vosku, jsou jeho páry. Co z toho asi tak vzejde? |
|
Vida, docela efektní pokus! (Přitom pokus naprosto bezpečný, když se to umí.)
Nejde ovšem jen o vnější efekt. |
|
![]() |
Tady třeba Ľubica přemýšlí, jak přelít plyn, který není vidět, z jedné sklenice do druhé. |
Zdařilo se! Zkouška zapálenou špejlí
ukazuje,
Omlouvám se, že to vypadá, jako když jsme si pořád hráli s ohněm. |
|
Ľubica nebyla jediná, kdo byl vyvolán. Zde třeba Tatiana plní ještě
složitější úkol:
A takových momentů se zde vystřídalo moc. |
|
|
|
Jak ze závěrečné ankety, tak z bezprostředních ohlasů bylo jasné, že ukázka hodiny se opravdu líbila. |
|
|
|
Pak jsme si zkusili skupinovou práci. Měření kmitů kyvadla může připadat jako klasická laboratorní úloha. Irena jí ovšem dělá s žáky už v šesté třídě. Vysvětlila proč, k čemu dále výsledky využívá, proč žáci měří počet kmitů a ne dobu kmitu... Nejdřív si ale účastníci ve dvojicích kývání kyvadel proměřili sami: |
|
Z výsledků naměřených všemi skupinami si pak účastníci nakreslili graf: | |
Najít v grafu, jak dlouhé kyvadlo kmitá jedenkrát za sekundu, je pro nás
věc jednoduchá - pro šesťáky ovšem něco, co není jednoduché vymyslet.
(Ovšem když to vymyslí sami nebo nad tím problémem tvrdě
přemýšlí a pak je "osvítí" řešení, které našli jejich vrstevníci, budou
si ho pamatovat podstatně lépe, než kdyby se příslušný postup jen
"našprtali" z učebnice.) Jak jsme zkoušeli možnosti využití této úlohy ve vyšších ročnících, měřili doby kmitů, linearizovali závislost druhé mocniny doby kmitu na délce a dopočetli gravitační zrychlení, už tady nebudu popisovat. Ostatně, pak už byl čas na oběd. Po něm nenásledovala siesta, ale odpolední program. |
|
|
|
Předchozí stránka |
Další stránka |
© Leoš Dvořák, 25. 2. 2004