Zde naleznete seznam hlavních závěrů a doporučení pro výuku fyziky. Kvůli větší
přehlednosti jsou jak závěry, tak doporučení uvedeny heslovitě. Preciznější formulace naleznete buďto na dalších stránkách tohoto projektu, nebo
v publikovaných článcích.
Hlavní závěry získané z dotazníkového šetření
- Průměrné hodnocení položek se ve většině případů pohybovalo nad průměrem, nebo bylo pozitivnější než bychom očekávali na základě výsledků jiných výzkumů. Např. fyzika ve škole i mimo školu středoškolské studenty spíše nebaví, nicméně získané průměrné hodnoty (2,64 a 2,68) nejsou od průměru (2,5) příliš vzdáleny.
- Obecně byli v hodnocení položek dívky pozitivnější než chlapci, žáci ZŠ a nižšího stupně víceletého gymnázia pozitivnější než středoškolští studenti.
- Žáci a studenti preferují především témata, která se týkají moderních technologií či obecně vesmíru.
- Středoškolští studenti preferují především obory optika a astrofyzika, které však bývají obvykle řazeny až na konci celého fyzikálního kurzu.
- Jak žáci ZŠ, tak studenti SŠ by se ve fyzice chtěli zaměřit především na získávání dovedností užitečných pro život. Nejméně by je zajímaly životy vědců a historické souvislosti.
- Nejoblíbenější činností, kterou by rádi prováděli jak žáci ZŠ, tak i škol středních, je provádění pokusů vlastníma rukama.
- Fyziku se žáci nejčastěji učí proto, že chtějí mít dobré známky a budou ji potřebovat ve svém povolání. Nejméně žáků souhlasí s tím, že by se fyziku učilo proto, že je baví.
- Fyzika bývá vnímána spíše jako předmět určený chlapcům, přestože fyzika je hodnocena jako potřebná či využitelná v životě i pro dívky.
- Většina SŠ studentů nepreferuje pohlaví vyučujícího. Žáci ZŠ jsou více diferencovaní (přibližně 1/3 preferuje učitele, necelá 1/5 učitelku a 1/2 nepreferuje vyučujícího dle pohlaví).
- Více než 60 % žáků ZŠ se domnívá, že fyziku budou potřebovat ve svém životě.
- Povolání inženýra vnímají žáci SŠ především jako vhodné „pro talentované na F, pro ne-normální, lze se s ním dobře uplatnit“. Povolání fyzika vnímají především jako „pro ne-normální lidi, tvůrčí a snadné“. Učitelské povolání je SŠ studenty vnímáno především jako „dobře placené, časově náročné a pro talentované na fyziku“.
- Faktory, které by žáky SŠ více motivovaly k výběru povolání učitel/ka, fyzik/fyzička či inženýr/ka více než polovina dotázaných studentů neumí posoudit.
Hlavní doporučení pro výuku fyziky z motivačního hlediska
- Bylo by vhodné změnit pořadí oborů v rámci celé výuky. Především v úvodu celého kurzu fyziky doporučujeme věnovat část hodin optice a lehčím - popisným - partiím z astrofyziky. A naopak zejména abstraktní partie z molekulové fyziky by bylo vhodné zařadit do výuky ve vyšších ročnících.
- I samotný název, stručné přiblížení tématu může mít vliv na to, zda žáky téma zaujme či ne. Na úvod nějakého tématu by bylo vhodné formulovat zajímavou otázku či problém, který žáci po probrání příslušného tématu budou schopni objasnit. Např. problém „jak nejdále dohodit míčem nebo kamenem“ žáci hodnotili jako spíše zajímavý, kdežto téma „jak popsat šikmý vrh matematicky“ jako nezajímavé.
- Dívky a chlapci hodnotili většinu témat a oborů rozdílně. Co se týče oborů, panovala shoda pouze u optiky. Z nabízených témat hodnotili shodně dívky i chlapci témata týkající se obecně vesmíru, moderních technologií či nastiňující překvapivé závěry. Tato témata také byla hodnocena jako zajímavá. Tedy nejen z motivačního, ale také z gender hlediska, lze doporučit zařazení podobných témat do výuky fyziky.
- Vcelku nepřekvapivě žáci preferují během výuky fyziky rozvíjení dovedností, které uplatní v životě. Vzhledem k tomu, že žáci zřejmě vykazují trochu pragmatické rysy chování, pro zvýšení motivace je důležité neustále poukazovat na to, kde lze vše, co se učí, uplatnit v praxi, budoucím studiu na vysoké škole apod.
- Z hlediska preference činností lze jednoznačně doporučit častější zařazení praktických činností žáků, a to i na středních školách do výuky. Ať už formou provádění pokusů žáky, sestrojování jednoduchých zařízení apod.
- Dále by měl být z motivačního hlediska kladen důraz na kvalitativní pozorování, vysvětlování jevů apod. Naopak přesnému měření a řešení početních úloh, tj. kvantitativnímu přístupu, se žáci věnovat nechtějí.
- Charakteristika povolání fyzika či fyzičky žáky středních škol připomíná spíše představu „šíleného vědce“. Zřejmě se žáci o tom, kdo to vědec je a co dělá, dozvídají ze zábavných filmů. Ve výuce fyziky je proto vhodné se zaměřit nejen na samotný obsah učiva, na prezentaci vědeckých poznatků, ale také na to, jak se k nim dospělo a jací jsou lidé, kteří se fyzikou zabývají.
nahoru