Postoje žáků k přírodním vědám a přírodovědným předmětům v rámci mezinárodních výzkumů TIMSS a PISA
Celkově bylo vybráno a zpracováno 150 položek z dotazníkových šetření mezinárodních výzkumů TIMSS 95, TIMSS-R 99, PISA 2000, 2003 a 2006. Jednalo se o položky týkající se postojů českých žáků k fyzice a přírodním vědám vůbec, jejich aspirací v těchto předmětech, volnočasových aktivit a vztahu učitelů přírodovědných předmětů ke svému povolání. Zpracovaná data jsou k dispozici ve formě tabulek s absolutními a relativními četnostmi odpovědí.
Získaná data jsou uspořádaná podle typu dotazníku: učitelský, žákovský, školní. U vybraných otázek, které byly v nezměněné nebo obdobné formě součástí dotazníků v různých letech, byly vytvořeny grafy s relativními četnostmi odpovědí, aby bylo možné sledovat změny, ke kterým došlo v průběhu let. Podobně jsou uvedeny grafy i u vybraných otázek, které byly v nezměněné nebo obdobné formě součástí dotazníků pro jednotlivé populace testované ve výzkumu TIMSS 1995. Zde se dají sledovat změny pro jednotlivé věkové kategorie. U otázek, kde byly k dispozici mezinárodní výsledky, je uvedeno i srovnání se zahraničím.
Všechny výsledky a závěry lze nalézt v podrobné zprávě. Níže uvádíme jen ukázku zpracování dvou položek a stručné shrnutí vybraných závěrů.
Názory českých žáků na fyziku
Kolem 60 % českých 13letých žáků testovaných ve výzkumu TIMSS v roce 1995 a 1999 uvedlo, že se neradi učí fyziku. Zhruba 40 % žáků považovalo fyziku za nudnou. Přestože 70 % žáků považovalo fyziku za důležitou, jen kolem 20 % žáků si umělo představit, že by mohli mít zaměstnání zaměřené na fyziku. 52 % žáků v roce 1999 uvedlo, že by měli fyziku mnohem raději, kdyby nebyla tak těžká, a 37 % žáků se domnívalo, že na fyziku nemají talent. Některé z těchto názorů ilustruje následující graf.
Graf 1: Názory českých žáků na fyziku
Ocenění učitelů žáky a společností
Ačkoli se čeští učitelé cítili dostatečně oceněni žáky, jen asi 10 % z nich se cítilo současně oceněno i společností (viz následující grafy 2 a 3).
|
Graf 2: Ocenění učitelů společností |
Graf 3: Ocenění učitelů žáky |
Učitelé si dále mysleli, že podstatně více společnost oceňuje učitele na středních školách než na základních. Následující tabulka ukazuje, jak učitelé v roce 1995 seřadili povolání podle toho, jak jsou podle nich oceňována společností.
| Povolání | právník | lékař | inženýr | státní úředník | učitel na SŠ | účetní | zdravotní sestra | učitel na ZŠ | kvalifikovaný dělník |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1995-9letí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
| 1995-13letí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 9 | 8 |
Tabulka 1: Jak učitelé vnímají ocenění společností ( „1“ = nejvíce)
Stručné shrnutí nejzajímavějších zjištění z provedených analýz:
- V mezinárodním srovnání uváděli v roce 1995 čeští 13letí žáci a žáci na konci střední školy nejmenší oblibu přírodovědných předmětů, obzvláště pak fyziky a chemie. V roce 1999 obliba fyziky, chemie a přírodopisu sice statisticky významně stoupla, nicméně obliba fyziky a chemie zůstala u českých žáků stále pod mezinárodním průměrem.
- V letech 1995 a 1999 považovalo fyziku za nudnou kolem dvou pětin 13letých žáků a zhruba tři pětiny žáků této věkové kategorie uváděly, že se fyziku neradi učí. Přestože většina těchto žáků považovala fyziku za důležitou, jen kolem pětiny žáků si umělo představit, že by mohli mít zaměstnání zaměřené na fyziku. Polovina 13letých žáků v roce 1999 uvedla, že by měli fyziku mnohem raději, kdyby nebyla tak těžká a kolem třetiny žáků se domnívalo, že na fyziku nemají talent.
- Dobré známky z přírodovědných předmětů považovalo za důležité přes 90 % 9letých a 13letých žáků ve výzkumu TIMSS, u žáků na konci SŠ to bylo kolem dvou třetin žáků. Ve výzkumu PISA 2006 považovalo dobré výsledky v přírodovědných předmětech za důležité 58 % českých žáků, což bylo nejméně ze všech zemí. Známkám z přírodovědných předmětů byla přisuzována menší důležitost než známkám z matematiky a českého jazyka.
- Kolem čtyř pětin 13letých žáků testovaných ve výzkumu TIMSS uvedlo, že chtějí dobré známky z fyziky především kvůli sobě a rodičům. Tři pětiny žáků potřebovaly dobré známky z fyziky, aby se dostaly na školu podle svého výběru.
- Zhruba čtyři pětiny českých žáků na konci SŠ ve výzkumu TIMSS 1995 uvedly, že chtějí po ukončení střední školy dále studovat. Fyziku by si jako obor vybralo 1,5 % z nich. Ve výzkumu PISA 2006 uvedlo 55 % českých patnáctiletých žáků, že chce vystudovat vysokou školu. Studovat přírodní vědy po skončení střední školy chtělo v roce 2006 17 % českých žáků a pracovat v této oblasti chtělo 25 % žáků.
- Kolem čtyř pětin českých žáků ve výzkumu PISA 2006 bylo názoru, že žáci ve škole získávají znalosti a dovednosti potřebné pro povolání v oblasti přírodních věd. Tři pětiny žáků tušily, kde nalézt informace o povoláních v této oblasti.
- Čeští žáci získávali informace o přírodovědných tématech mnohem méně než jejich vrstevníci v ostatních zemích prostřednictvím televizních pořadů nebo webových stránek. Nejvíce informací získávali žáci ve škole.
- Kolem poloviny žáků testovaných ve výzkumu PISA v roce 2000 uvedlo, že učitelé dobře vycházejí s žáky, v roce 2003 už si to myslely téměř dvě třetiny žáků. Zatímco v roce 2000 bylo názoru, že většinu učitelů zajímá, zda jsou žáci spokojeni, kolem dvou pětin žáků, v roce 2003 už to byly téměř dvě třetiny žáků. Většina žáků uznávala, že učitelé s nimi jednají fér a v případě nouze by jim poskytli pomoc.
- Ačkoli se čeští učitelé v letech 1995 a 1999 cítili dostatečně oceněni žáky, jen 10 % z nich se cítilo současně oceněno i společností. Učitelé si také mysleli, že podstatně více společnost oceňuje učitele na středních školách než na základních. Učitelé 9letých žáků zůstávali s volbou svého povolání spokojeni, zaměstnání by v případě možnosti změnila jen čtvrtina z nich. Rozdílné to bylo u13letých žáků, kde by zaměstnání změnily dvě třetiny učitelů.
- V roce 2000 ředitelé škol testovaných ve výzkumu PISA nepociťovali nedostatek učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty jako problém. V roce 2006 uvedlo 17 % ředitelů, že výuka je nedostatkem učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty omezena do určité míry či značně.
Plánujeme, že obdobně budou analyzovaná i data z dalších šetření výzkumů TIMSS i PISA a statistika bude průběžně doplňovaná. Bude tedy možné např. zjistit, zda a jak se zavedení RVP promítne do postojů žáků i přístupu učitelů. V současné době jsou již zpracovávána data z výzkumu TIMSS 2007.
nahoru