Možnosti využití metod a forem neformálního vzdělávání k motivaci žáků
Neformální vzdělávání má své specifické rysy: Probíhá v uvolněnější atmosféře mimo běžnou výuku, lidé se ho účastní zpravidla dobrovolně a na vedoucího připadá méně účastníků než při běžné výuce žáků/studentů na učitele. Z toho vyplývá, že na akcích neformálního vzdělávání je možné dělat „více a lépe“ než při běžné výuce. Přesto existuje jistá inspirace přenositelná do běžné výuky:
- projektová výuka (Žák 2003) – velmi zjednodušeně: komplexnější práce žáků na určitém problému, často interdisciplinárním, kterým se zabývají žáci/studenti ve dvojici či skupince. Osvědčila se na fyzikálních táborech. V podmínkách školy se nabízí udělat „projektový den“, tj. vyhradit na projekty jeden den, kdy odpadne běžná výuka.
- práce ve dvojicích a skupinová práce – žáci a studenti si tak zvykají na práci v týmu. Tuto formu práce by mohli učitelé alespoň občas zařadit, a to nejen v rámci laboratorních prací. Je ovšem pravda, že takto organizovaná práce je velmi náročná i pro učitele.
- možnost volby tématu – na fyzikálních táborech a dalších akcích se osvědčilo, když mají žáci/studenti možnost volby tématu, kterým se budou zabývat. Zvyšuje se tak motivace zúčastněných. V podmínkách školní výuky je tento přístup poněkud problematický v tom, že různí žáci získají různé znalosti a dovednosti závislé na volbě tématu. Přesto je možné tento přístup občas uplatnit, např. v rámci laboratorních prací.
- konkrétní témata – inspiraci lze najít v diplomové práci „Zájmový kroužek Pokusy kolem nás“ (Kopecká 2006), brožurce „Energie kolem nás“ (Kopecká 2009), v diplomové práci „Fyzika v projektové výuce“ (Žák 2003) a na (nerecenzovaných) internetových stránkách kroužků fyziky na Katedře didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK (tyto stránky vytvořili a spravují sami studenti).
- výroba jednoduchých zařízení, pomůcek – Žáci a studenti rádi sestrojují jednoduchá zařízení. Mohou tak vyrobit funkční modely různých zařízení a např. i fyzikálních pomůcek využitelných v hodinách. Tento přístup lze využít v laboratorních pracích. Velmi se osvědčila např. výroba jednoduchého elektromotorku.
Témata z kroužků fyziky pro středoškoláky
- mechanika kapalin a plynů – experimentální zkoumání vlastností tekutin
- mechanické vlnění – jeho zkoumání a analogie v optice a elektromagnetismu
- elektrotechnika – sestavování obvodů s tranzistory (zkoumání jejich funkce)
- elektrostatika – zkoumání vlastností el. náboje
- elektromagnetismus – zákon elektromagnetické indukce a jeho využití
- elektrický proud – vedení el. proudu v elektrolytech a v plynech
- fyzika, kultura a historie – fyzikální procházka Prahou; Archimédes; aporie Zenóna z Eleje
- exkurze – pracoviště Leksellova gama nože v Nemocnici Na Homolce; Geofyzikální ústav AV; Astronomická věž Klementina
- fyzika vs. matematika – zlatý řez a jeho výskyt v přírodě
- moderní fyzika – základy částicové fyziky (formou přednášky); speciální teorie relativity (základní důsledky a jejich odvození)
- luminiscence v teorii a praxi
- měření pomocí systému LabQuest
- fyzika nízkých teplot – hrátky s kapalným dusíkem
Literatura a odkazy
KOPECKÁ, V. Energie kolem nás. Brožurka ČEZ, 2009.
KOPECKÁ, V. Zájmový kroužek Pokusy kolem nás. Diplomová práce. Praha: MFF UK, 2006.
ŽÁK, V. Fyzika v projektové výuce. Diplomová práce. Praha: MFF UK, 2003.
Internetové stránky kroužků fyziky na Katedře didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.
nahoru