Volba povolání v oblasti týkající se fyziky
Představy žáků o povolání, která se týkají fyziky
Porovnání představ o povolání mezi různými skupinami žáků
Jaké si žáci myslí, že mají jejich rodiče názory na daná povolání
Co by žáky více motivovalo pro výběr nabízených povolání
Námět na konkrétní aktivitu se žáky
Volba povolání v oblasti týkající se fyziky
Prezentovaný výzkum byl také z části zaměřen na to, jak žáci a studenti vnímají povolání, která nějakým způsobem souvisejí s fyzikou. Jako zástupce těchto povolání byly vybrány tři trochu odlišné typy: inženýr/inženýrka, fyzik/fyzička, učitel/učitelka fyziky. Vymezení těchto povolání v dotaznících ukazuje následující tabulka.
V dané části dotazníku žáci nejprve uvedli, zda už někdy zauvažovali stát se inženýrem/inženýrkou, fyzikem/fyzičkou či učitelem/učitelkou fyziky. Získané výsledky pro žáky základních i středních škol uvádí následující tabulka.
- Třetina žáků ZŠ už někdy zauvažovala nad tím, stát se inženýrem. O povolání učitele či fyzika takto uvažovalo okolo 10 % žáků. Poměr žáků, které už někdy napadlo, že by se mohli stát inženýrem, ku těm, kteří o tom zatím neuvažovali, se s horší známkou zmenšuje.
- Více než polovina žáků SŠ někdy uvažovala o tom, stát se inženýrem, být fyzikem někdy napadlo více jak 10 % žáků. Nejmenší oblibě se těší povolání učitele. Poměr žáků, které už někdy napadlo, že by se mohli stát inženýrem, ku těm, kteří o tom zatím neuvažovali, se s horší známkou zmenšuje.
 |
Představy žáků o povolání, která se týkají fyziky
Žáci mohli vyjádřit svoje představy pomocí nabídnutých charakteristik, s nimiž mohli ne/souhlasit. Žáci základních škol vyjadřovali svůj ne/souhlas pouze pomocí dvoustupňové škály. Nicméně lze i tak předpokládat, že reálně je škála spíše spojitá či s větším počtem diskrétních stupňů. Proto je uveden pro větší přehlednost vážený průměr. Žáci středních škol měli k dispozici škálu čtyřstupňovou. Seřazený výčet položek dle míry souhlasu uvádějí následující tabulky. Charakteristiky, se kterými žáci souhlasí nejvíce, jsou uvedeny v horní části tabulky. Tvrzení, jejichž míra souhlasu se pohybuje okolo průměrné hodnoty, jsou podbarveny modře.
- Porovnáme-li jednotlivá povolání mezi sebou, zjistíme například, že žáci vnímají nejen povolání učitele, ale také fyzika jako vcelku snadné. Jedině povolání fyzika označili jako vhodné pro lidi, kteří mají talent na fyziku, a jako nezábavné. Naproti tomu pouze o povolání inženýra si myslí, že je dobře placené.
- Z porovnání jednotlivých povolání můžeme získat především tyto více či méně překvapivé závěry:
- Všechna nabízená povolání jsou žáky vnímána jako prospěšná pro společnost a vhodná pro talentované na fyziku.
- Všechna povolání vnímají žáci jako dobře placená.
- Povolání učitele F na rozdíl od ostatních nevnímají středoškolští žáci jako tvůrčí.
- Jedině povolání fyzika je dle názoru žáků snadné a v porovnání s ostatními povoláními časově nejméně náročné.
- Povolání fyzika a inženýra jsou vnímána jako pro nenormální lidi.
- Žáci výrazně nesouhlasí s tím, že povolání učitele je pro samotáře.
- Žáci souhlasí, že s povoláním inženýra se lze dobře uplatnit. Ostatní povolání jsou v tomto ohledu hodnocena mírně negativně.
 |
 |
 |
 |
Doporučení pro výuku fyziky
Přestože stále zaznamenáváme pokles zájmu žáků o studium a volbu povolání v oblasti přírodních věd a technických disciplín, téměř polovina žáků SŠ již někdy uvažovala o tom, stát se inženýrem. A to i přesto, že toto povolání nevnímají jako prestižní. Názory na povolání učitele se velmi liší mezi žáky ZŠ a SŠ. Přestože žáci SŠ hodnotí povolání učitele velmi pozitivně, jako o svém povolání o něm uvažovalo pouze 7 % žáků. Zřejmě zde existuje nějaký další faktor, který je od tohoto povolání odrazuje. Mohl by to být např. problém autority či komunikace. Povolání fyzika vnímají jako prospěšné společnosti. Nicméně u středoškolských žáků charakteristika připomíná spíše představu „šíleného vědce“. Zřejmě se žáci o tom, kdo to vědec je a co dělá, dozvídají ze zábavných filmů. Ve výuce fyziky je proto vhodné se zaměřit nejen na samotný obsah učiva, na prezentaci vědeckých poznatků, ale také na to, jak se k nim dospělo a jací jsou lidé, kteří se fyzikou zabývají.Porovnání představ o povolání mezi různými skupinami žáků
Porovnání představ žáků gymnázií a středních odborných školJak nabízená povolání charakterizovali žáci gymnázií a jak žáci středních škol, je uvedeno v následující tabulce. Případy, kdy rozdíly v průměrném hodnocení byly i statisticky významné, jsou zvýrazněny modrým podbarvením.
- Žáci G vnímají povolání inženýra jako více tvůrčí, více prospěšné společnosti a více souhlasí s tím, že je pro nenormální lidi než žáci SOŠ.
- Žáci G méně souhlasí, že se s povoláním inženýra lze dobře uplatnit.
- Žáci G více souhlasí s tím, že povolání fyzika je prospěšné společnosti a snadné.
- Žáci G vnímají povolání učitele jako více časově náročné.
- Studující na SOŠ více než studenti gymnázií nesouhlasí, že povolání učitele je snadné.
- Naopak studenti SOŠ více než gymnaziální studenti souhlasí s tím, že toto povolání je prestižní.
 |
Jak nabízená povolání charakterizovaly tyto dvě skupiny žáků je uvedeno v tabulce níže. Případy, kdy rozdíly v průměrném hodnocení byly i statisticky významné, jsou zvýrazněny modrým podbarvením.
- Žáci, kteří by někdy uvažovali o povolání inženýra vnímají toto povolání v mnoha ohledech pozitivněji oproti skupině žáků, kteří o tomto povolání nikdy nezauvažovali.
- Více souhlasí s tím, že toto povolání je tvůrčí, prospěšné společnosti, časově náročné, pro talentované, dobře placené a více rozvíjí schopnosti těch, kteří se mu věnují. A naopak tito žáci více nesouhlasí s tím, že je snadné. Trochu překvapivě tito žáci více nesouhlasí, že by toto povolání bylo prestižní a méně souhlasí, že se s tímto povoláním lze dobře uplatnit. Také více souhlasí s tím, že toto povolání je pro nenormální.
- Žáci, kteří by uvažovali o povolání inženýra také v mnoha ohledech vnímají pozitivněji povolání fyzika. Vidí ho jako více tvůrčí, více prospěšné společnosti, více časově náročné a méně nesouhlasí s tím, že je prestižní.
- O učitelském povolání si myslí, že je méně prospěšné společnosti než žáci, kteří by neuvažovali o povolání inženýra. Vidí toto povolání jako více časově náročné, dobře placené a jako povolání, které rozvíjí schopnosti. Dále méně nesouhlasí s tím, že ho může dělat každý.
 |
Vzhledem k rozložení četností známek z fyziky na posledním vysvědčení, byli vybráni pro srovnání pouze žáci, kteří dostali známku 1, a žáci, kteří získali 3. Jak nabízená povolání charakterizovaly tyto dvě skupiny žáků, je uvedeno v tabulce níže. Případy, kdy rozdíly v průměrném hodnocení byly i statisticky významné, jsou zvýrazněny modrým podbarvením. Jak lze snadno zjistit pohledem do tabulky, těchto případů ale nebylo mnoho (čtyři položky týkající se povolání fyzika a dvě položky týkající se povolání inženýra a učitele).
- Jedničkáři vidí učitelské povolání jako povolání vhodné pro talentované. A domnívají se, že je prestižní. Inženýrská profese je podle jejich názoru více snadná, opak si myslí o povolání fyzika. Více než trojkaři souhlasí s tím, že toto povolání je pro nenormální lidi a časově náročné.
 |
Porovnání představ různých skupin žáků o povolání učitele
Jak vnímají učitelské povolání různé skupiny žáků uvádí následující souhrn výsledků:
- Žáci ZŠ: snadné, zábavné, ne pro talentované na fyziku;
- Žáci SŠ: dobře placené, časově náročné a pro talentované na fyziku;
- Žáci gymnázií: více časově náročné než studující SOŠ;
- Žáci SOŠ: více obtížné a prestižní než studující G;
- Žáci s výbornými studijními výsledky: je pro talentované a více prestižní než trojkaři.
Jaké si žáci myslí, že mají jejich rodiče názory na daná povolání
Vzhledem k tomu, že výběr povolání může silně ovlivněn názory či představami rodičů, zeptali jsme se žáků středních škol, jaké si myslí, že mají názory na nabízená povolání jejich rodiče. Nejedná se tedy přímo o představy, názory získané od rodičů. To ovšem ani nebylo naším záměrem. Domníváme-li se, že rodiče mají určitý vliv na výběr povolání jejich dětí, pak je pro nás důležitější vědět, jak žáci interpretují mínění jejich rodičů, než reálné názory těchto rodičů.
V tomto případě žáci vyslovovali souhlas pouze na dvoustupňové škále (souhlasím - „smějící se smajlík“ a nesouhlasím - „zamračený smajlík“) a dále měli možnost i výběru neutrálního stupně tj. nedokážu posoudit - „neutrální smajlík“.
 |
- Vcelku vysoké procento žáků vybíralo možnost „nedokážu posoudit“ (prostřední sloupeček). V případě povolání inženýra to bylo 32 % - 50 % žáků, v případě povolání fyzika 28 % - 54 % žáků a u povolání učitele 17 % - 38 %.
- Žáci se domnívají, že rodiče si o povolání ... myslí:
- učitele je časově náročné, není prestižní, je pro chytré lidi a není dobře placené;
- inženýra je prestižní a pro chytré lidi. Zda si rodiče myslí, že je časově náročné a dobře placené, polovina žáků nedokáže posoudit;
- fyzika je časově náročné a prestižní. Zda si rodiče myslí, že ho může dělat každý a zda je dobře placené, polovina žáků nedokáže posoudit.
Co by žáky více motivovalo pro výběr nabízených povolání
Jelikož na základě předchozích i zahraničních výzkumů se ukazuje, že žáky volba povolání v oblasti přírodních věd (a tím spíše v oblasti fyziky) moc neláká, část dotazníku obsahovala partii zabývající se zjišťováním, co by žáky více nalákalo rozhodnout se pro nabízená povolání. Výsledky uvádí graf níže.
V tomto případě žáci vyslovovali souhlas na dvoustupňové škále (rozhodně ano - „smějící se smajlík“ a spíše ano - „zamračený smajlík“) a dále měli možnost i výběru neutrálního stupně tj. nemá vliv - „neutrální smajlík“.
 |
- Vcelku vysoké procento žáků vybíralo odpověď „nemá vliv“. V případě povolání inženýra to bylo 36 % - 61 % žáků, v případě povolání fyzika 48 % - 70 % žáků a u povolání učitele 37 % - 70 %.
- Z nabízených možností žáci nejvíce hodnotili platové podmínky a společenskou prestiž. Zejména v případě inženýra a učitele tyto parametry mají vliv na výběr povolání. Naopak časová náročnost nemá vliv na výběr povolání dle 60 % - 70 % procent žáků, a více než polovinu žáků by neovlinilo ani to, kdyby znali někoho, kdo toto povolání vykonává.
- Obtížnost studia na VŠ by ovlivnila asi polovinu žáků, přičemž nejméně u učitelského povolání a nejvíce u povolání inženýra.
nahoru