Rozpracování a dílčí ověření koncepce výuky fyziky v ŠVP
Při plnění tohoto dílčího cíle celého projektu byly řešeny úkoly v následujících oblastech:
- vypracování několika variant učebních osnov fyziky pro tvorbu ŠVP
- rozpracování klíčových kompetencí RVP G do podmínek výuky fyziky na gymnáziích
- vytvoření konkrétních příkladů rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na základní škole
- tvorba zpětnovazebních nástrojů pro autoevaluaci školy v rámci výuky fyziky podle ŠVP
Varianty učebních osnov fyziky pro tvorbu ŠVP
Výsledkem bylo vypracování tří variant učebních osnov fyziky pro tvorbu ŠVP G (pro tři různé časové dotace výuky fyziky) a dvou variant učebních osnov fyziky pro ŠVP odborných škol (pro dvě různé časové dotace výuky fyziky na různých oborech studia). Učební osnovy obsahují v souladu s požadavky RVP tři části: Očekávané výstupy, Učivo a tzv. Přesahy a vazby (např. vazby na průřezová témata). Současně byly navrženy harmonogramy pro jednotlivé ročníky a příslušné tematické okruhy na obou typech středních škol. Varianty učebních osnov jsou uvedeny v recenzované publikaci Lepil, O. Svoboda, E.: Příručka pro učitele fyziky na střední škole. Praha, Prometheus 2007 (1. část, zpracoval E. Svoboda, s. 11 - 106).
Rozpracování klíčových kompetencí RVP G
Východiskem rozpracování kompetencí RVP G do podmínek výuky fyziky na gymnáziích bylo současné pojetí výuky fyziky na gymnáziu (resp. odborné škole) jevící tendenci odklonu od informativní stránky výuky k vytváření dovedností a rozvoje schopností řešit problémy s fyzikálním či technickým námětem a k využívání poznatků ve výuce a v praxi. Současně byl vypracován výčet činností učitele fyziky, které povedou k naplňování kompetencí stanovených RVP G. Byl rovněž vytvořen návrh realizace kompetencí využitím učebnice Fyziky pro gymnázia – Molekulová fyzika a termika. Návrh byl využit pro schvalovací řízení u této učebnice.
Výsledky rešerše na téma klíčové kompetence byly publikovány na konferenci Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 3 (duben 2007, Srní, příspěvek). Dosažené výsledky byly dále publikovány ve výše citované knize Příručka pro učitele fyziky na střední škole. Prezentace dosažených výsledků proběhla také na semináři „Problémy fyzikálního vzdělávání“ dne 3. 1. 2008 na MFF UK Praha.
V návaznosti na předchozí výsledky byly podrobně rozpracovány jednotlivé úrovně klíčových kompetencí uvedených RVP pro gymnázia do návrhu pro Školní vzdělávací program gymnázia, a to z pozice výuky fyziky. Rozpracovány byly kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence k podnikavosti. Byla zvolena taková struktura rozpracování, aby jednotlivé úrovně každé klíčové kompetence konkrétně postihovaly jednak výsledky učení žáka (očekávané výstupy) na konci gymnaziálního vzdělávání, jednak postup učitelů fyziky (tj. jak může napomoci k zvládnutí příslušné kompetence). Každý učitel fyziky si tak může udělat přesnější představu o tom, jaké znalosti, dovednosti a postoje žáků by se daly vidět za obecně formulovanou kompetencí a jejími úrovněmi v RVP.
Protože klíčové kompetence uvedené v RVP pro střední odborné školy se v zásadně neliší od klíčových kompetencí v RVP pro gymnázia, lze navržený model bezprostředně aplikovat i na výuku fyziky na těchto školách. Proto již nebylo nutné vytvářet rozpracování klíčových kompetencí pro odborné školy.
Výsledky tohoto úkolu jsou uveřejněny v příručce pro učitele Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? (kap. 5.2) nebo si je lze zde stáhnout jako samostatný materiál. Výsledky byly také prezentovány na XVI. mezinárodní konferenci DIDFYZ 2008 (Ráčkova dolina, Slovenská republika, říjen 2008) a na veřejném semináři projektu dne 11. 12. 2008 (téma „Jak může fyzika přispívat k rozvíjení kompetencí žáků“).
Příklady rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na základní škole
Pro výuku fyziky na základní škole byly vypracovány příklady námětů a aktivit, které může učitel využít při přípravě svých hodin a ve kterých se u žáků mohou rozvíjet klíčové kompetence.
Jako konkrétní příklad zde můžeme uvést následující experiment:
Učitel bez komentáře předvede žákům „kouzlo“ – zapálí svíčku „na dálku“, bez kontaktu plamene s knotem (krátce po sfouknutí svíčky lze ještě hořící špejlí zapálit voskovou páru stoupající z knotu), nechá žáky zkoušet tento experiment. Žáci nejdříve pozorují, jak musí experiment provádět, aby se svíčka skutečně zapálila, pak to slovně či do sešitů popíší. Teprve potom učitel pomocí otázek vede žáky k pochopení pozorovaného jevu.
Během této aktivity se u žáků rozvíjí dovednost samostatně pozorovat a přesně popisovat fyzikální jevy, experimenty atd., vybrat z pozorovaného to podstatné pro daný jev.
Další náměty je možné najít v příručce pro učitele Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? (kap. 5.3).
Tvorba zpětnovazebních nástrojů
Při řešení dílčích úkolů v této oblasti byla vypracována práce s názvem Studie k pojetí zpětnovazebních nástrojů ve fyzice. Obsahuje doporučený postup v oblasti základního vzdělávání k tvorbě zpětnovazebních nástrojů vedoucí k ověřování výsledků vzdělávání žáků. Na příkladu klíčové kompetence k řešení problémů jsou aktivními slovesy uvedeny specifikace této kompetence. Navržený postup je použitelný i pro další klíčové kompetence a očekávané výstupy (a to i na úrovni střední školy).
Studie odpovídá na otázku, jaké metody jsou vhodné pro sebehodnocení. Jsou uvedeny tyto způsoby ověřování znalostí a dovednosti: demonstrace experimentu učitelem, rozhovor učitele se žákem, diskuse mezi žáky, demonstrace fyzikálního experimentu žákem a písemný test. Provedená analýza možností ověřování ukázala, že nejčastěji používané metody diagnostiky výsledků vzdělávání – ústní zkoušení a písemný test neumožňují ověřit všechny aspekty klíčových kompetencí a je nutné používat další zpětnovazební nástroje pro hodnocení. Studie navrhuje chápat pojetí hodnocení žáků jako hodnocení vícekriteriální a uvádí příklady kritérií procesu vzniku či přípravy produktu a kritéria výsledky. Výsledkem této studie jsou také doporučení, co by mohlo být učiněno na podporu učitelů fyziky.
Na základě konkrétního rozpracování jednotlivých úrovní každé klíčové kompetence pro gymnaziální vzdělávání jsme se věnovali tvorbě zpětnovazebních nástrojů pro sebehodnocení učitele fyziky na gymnáziu (resp. na střední odborné škole). Byly posouzeny kritéria a nástroje autoevaluace se zaměřením na dvě její oblasti – hodnocení průběhu vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání. Na základě převzaté škály pro sebehodnocení učitelů byl vypracován List pro sebehodnocení učitelů fyziky obsahující 28 kritérií pro hodnocení průběhu vzdělávání žáků a výsledků tohoto vzdělávání.
nahoru