Obsah stránky:
Preference oborů ve výuce fyziky
Preference témat ve výuce fyziky
Preference zaměření ve výuce fyziky
Preference činností ve výuce fyziky
Preference oborů ve výuce fyziky
Jaké fyzikální obory žáky zajímají nejvíce, kterým by se chtěli ve výuce fyziky věnovat? Žáci mohli vyjádřit souhlas s tvrzením pomocí
čtyřstupňové škály 1 - velmi souhlasím, 2 - spíš souhlasím ... 4 - zcela nesouhlasím. Průměrné hodnota škály je tak 2,5. Následující
grafy ukazují, které obory by žáky zajímaly (hodnocení mezi 1 - 2,5), a které naopak ne (hodnocení mezi 2,5 - 4).
- Žáci základních škol jsou v hodnocení pozitivní a v průměru by je zajímala všechna témata, nejméně učení se o molekulách a atomech.
Žáky středních škol by nejméně zajímalo kmitání a
vlnění a molekulová fyzika a termika. Tyto dva obory také jako jediné získaly podprůměrné hodnocení.
- Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou ve většině případů velké, nicméně jsou statisticky významné. Pouze v hodnocení zajímavosti optiky se
žáci shodují bez rozdílu pohlaví (oranžová šipka). Téměř všechny obory ohodnotili chlapci jako více zajímavé. Pouze astrofyzika získala
pozitivnější hodnocení u dívek.
Doporučení pro výuku fyziky
Z motivačního hlediska by bylo velmi vhodné změnit pořadí oborů v rámci celé výuky. Zejména
lze doporučit v úvodu celého kurzu věnovat část hodin optice a lehčím - popisným - partiím z astrofyziky. A naopak zvláště abstraktní partie z
molekulové fyziky doporučujeme zařadit do výuky ve vyšších ročnících.
Preference témat ve výuce fyziky
Dále jsme se žáků zeptali, jak moc se jim nabídnutá konkrétní témata zdají zajímavá pro výuku fyziky. K hodnocení byla použita čtyřstupňová škála, kde 1 - velmi zajímavé, 2 - spíš zajímavé...4 - velmi nezajímavé.
Každý dotazník obsahoval jinou sérii témat přizpůsobenou danému stupni.
- Následující tabulky neuvádějí přehled všech témat. Jedná se vždy o výběr
témat, která byla hodnocena žáky jako nejvíce (tučně) či nejméně zajímavá. Témata, která obdržela podprůměrné hodnocení (v případě ZŠ to bylo pouze
jedno téma vztahující se k historii fyziky), jsou podbarvena modře.
- Většinu témat hodnotili žáci pozitivně. V případě ZŠ pouze jedno téma, týkající se historie fyziky, bylo hodnoceno podprůměrně (nad 2,5).
V případě SŠ byl tento počet větší (7 témat), přesto se jednalo o méně než čtvrtinu z nabízených
témat. Názvy těchto témat mohly ve studentech vzbuzovat představu, že se jedná o témata vztahující se spíše ke školnímu učivu,
než k reálným jevům okolo nás. Např. téma „jak nejdále dohodit míčem nebo kamenem“ získalo průměrné hodnocení 2,45 tj. vcelku pozitivní.
Zatímco v podstatě stejné téma „jak popsat šikmý vrh matematicky“ získalo výrazně negativní hodnocení. Přehled oblastí, kterých se
týkala, dle žáků, nejzajímavější témata, uvádí následující seznam.
 |
|
- Rozdíly v hodnocení zajímavosti jednotlivých témat mezi děvčaty a chlapci na střední škole ukazuje následující graf. Názvy jednotlivých
témat jsou uvedeny v tabulce pod grafem. Položky, kde nebyly statisticky významné rozdíly v hodnocení, jsou označeny oranžovou šipkou.
V celkovém hodnocení byly dívky nepatrně (o 0,1 bodu) pozitivnější než chlapci. Z grafu je patrné, že pokud mezi žáky různého pohlaví
panovala naprostá shoda v hodnocení, byla témata zároveň hodnocena jako zajímavá.
- Témata hodnocená velmi rozdílně (rozdíl alespoň 0,5 stupně) dívkami a chlapci:
chlapci preferují: co je to mechanický oscilátor, k čemu slouží kondenzátor,
jak se vyrábí elektrická energie v elektrárnách, co je postatou kvantové fyziky, jak funguje kvantový generátor světla;
dívky preferují: za jakých podmínek vzniká duha, k čemu využívají ryby a medúzy „hlasu moře“.
 |
|
| T11 | jak nejdál dohodit míčem nebo kamenem | T118 | jak se vyrábí energie v elektrárnách |
| T12 | jak to, že nespadne letadlo při letu | T119 | jestli je Temelín nebezpečný nebo není |
| T13 | jakým způsobem se pohybují planety | T120 | jak funguje elektrická kytara |
| T14 | jak fungují spalovací motory | T121 | jaké existují optické přístroje |
| T15 | proč se obtížně svléká mokré oblečení | T122 | za jakých podmínek vzniká duha |
| T16 | jestli se dá sestrojit perpetuum mobile | T123 | jak funguje komunikace pomocí ICQ |
| T17 | jak zařídit, aby se voda vařila při 30°C | T124 | využití rentgenu a ultrazvuku v medicíně |
| T18 | jestli existuje více skupenství látek než jen 3 | T125 | co je podstatou kvantové fyziky |
| T19 | co to je mechanický oscilátor | T126 | jak funguje laser |
| T110 | k čemu využívají ryby a medúzy „hlasu moře“ | T127 | život a dílo Marie Curie-Skłodowské |
| T111 | jak vzniká zvuk v hudebních nástrojích | T128 | život a dílo Alberta Einsteina |
| T112 | k čemu slouží elektrický kondenzátor | T129 | jak se využívá radioaktivita v archeologii |
| T113 | jak se účinně bránit před zásahem blesku | T130 | jak se chránit před radioaktivitou |
| T114 | jestli žárovka víc hřeje, než svítí | T131 | jak funguje mikrovlnná trouba |
| T115 | jaké jsou výhody sporáku s indukčními plotýnkami | T132 | jak funguje kvantový generátor světla |
| T116 | jak popsat šikmý vrh matematicky | T133 | kdy vznikl a jak se vyvíjel vesmír |
| T117 | jak funguje digitální foťák | | |
Doporučení pro výuku fyziky
Zda pro žáky bude nějaké téma zajímavé či ne, mimo jiné velmi závisí na tom, jak je dané
téma podáno v úvodu. Jak ukázaly výsledky výzkumu i samotný název problému může mít vliv na to, zda žáky přitáhne k tématu či ne. Na úvod nějakého
tématu by bylo vhodné formulovat zajímavou otázku či problém, který žáci po probrání příslušného tématu budou schopni objasnit.
Výběr oblastí, kterých se probíraná témata týkají, velmi přispívá k motivaci. Ukazuje se, že
dívky a chlapci preferují rozdílné oblasti, nicméně několik témat hodnotila shodně obě pohlaví. A velmi důležité je to, že drtivá většina těchto
témat byla hodnocena pozitivně. Z motivačního hlediska lze doporučit zařazení takových témat do výuky fyziky. Tato témata se týkají obecně
vesmíru (např. jakým způsobem se pohybují planety; kdy vznikl a jak se vyvíjel vesmír), moderních technologií (např. jak funguje digitální foťák)
či nastiňují překvapivé závěry (např. jak zařídit, aby se voda vařila při 30 °C; jak to, že nespadne letadlo při letu ).
Preference zaměření ve výuce fyziky
V další části dotazníku měli žáci vyjádřit, kterými z obecných témat by se ve výuce fyziky rádi zabývali.
Nabízené možnosti pro ZŠ a SŠ jsou uvedeny v tabulkách níže včetně průměrného hodnocení položek. Okruhy, na které by se žáci zaměřili
především, jsou uvedeny tučně a na začátku tabulky. Naopak okruhy, které žáci celkově hodnotili jako spíše nezajímavé (tj. pod průměrnou
hodnotou 2,5) jsou v tabulce podbarveny.
- Žáci vnímají jako nejzajímavější či nejdůležitější učení se o věcech, jevech, které se vztahují k běžnému životu.
Z hodnocení žáků SŠ je také patrné, že uvažují o své budoucnosti, neboť třetí v pořadí je téma týkající se přípravy na přijímací zkoušky.
Nejhůře hodnotili žáci ZŠ i SŠ téma „životy vědců a historické souvislosti“, což je podle našeho názoru překvapivý výsledek.
Předpokládali jsme, že toto téma by mohlo být atraktivní pro studenty humanitního zaměření. Je možné, že se v tomto hodnocení
projevuje izolovanost jednotlivých předmětů.
Doporučení pro výuku fyziky
Vcelku nepřekvapivě žáci preferují během výuky fyziky rozvíjení dovedností, které
uplatní v životě. Vzhledem k tomu, že žáci zřejmě vykazují trochu pragmatické rysy chování, pro zvýšení motivace je důležité neustále
poukazovat na to, kde lze vše, co se učí, uplatnit v praxi, budoucím studiu na vysoké škole, apod.
Preference činností ve výuce fyziky
Hodnocení nabízených činností, které by studenti rádi/neradi dělali ve škole při výuce fyziky, uvádí následující tabulky.
Hodnocení je opět celkově hodně pozitivní. Pouze jedna činnost v dotazníku ZŠ (počítal/a příklady (řešil/a početní úlohy)) a tři činnosti
v dotazníku SŠ (naučil/a se odhadovat chyby měření, odvozoval/a vzorečky, nejen se je učil/a nazpaměť, počítal/a příklady
(řešil/a početní úlohy)) mají podprůměrné hodnocení.
- Zda jsou výsledky překvapivé či nikoliv je v tomto případě zcela jistě subjektivní záležitost a závisí na konkrétním očekávání.
Přesto se pokusíme poskytnout nějaké objektivní závěry. Především bychom mohli upozornit na vysokou oblibu praktických činností
(dělal/a pokusy vlastníma rukama, sestrojoval/a jednoduchá zařízení). Taktéž by se studenti rádi věnovali činnostem, které v sobě
zahrnují práci s počítačem. Naproti tomu v porovnání s jinými nabízenými činnostmi, studenti zřejmě nepreferují
činnosti týkající se měření a především by se neradi v hodinách fyziky zabývali řešením početních úloh.
Doporučení pro výuku fyziky
Na základě získaných výsledků lze z motivačního hlediska doporučit častější zařazování
praktických činností žáků do výuky. A to zejména zaměřených na kvalitativní pozorování. Naopak přesnému měření a řešení početních úloh, tj.
kvantitativnímu přístupu, se žáci věnovat nechtějí.
nahoru