Vnímání fyziky versus vnímání biologie středoškolskými studenty
Jak vnímají fyziku žáci pražských gymnázií? Je žákům fyzika blízká nebo vzdálená? Je pro ně spíše nudná nebo zábavná? Jak moc je pro ně užitečná nebo složitá či stará? Do jaké míry si žáci spojují fyziku s přírodou? Vnímají žáci fyziku spíše jako vyučovací předmět nebo jako vědní obor? Jak si žáci asociují pojem fyzika s jinými pojmy? Do jaké míry mají žáci fyziku spojenu s pravdou či životem? Nakolik ji spíše spojují se školou nebo kulturou?
Takové a další podobné otázky jsme si položili v rámci následujícího výzkumu.
Krátce o realizaci výzkumu
Hlavním cílem výzkumu bylo u vzorku středoškolských žáků zmapovat subjektivní význam připisovaný pojmům fyzika a matematika. Výzkum byl poprvé realizován v letech 2004-2005, s jehož výsledky se můžete blíže seznámit v rámci diplomové práce Radko Pöschla. V roce 2007 jsme na zmíněný výzkum nepřímo navázali s tím, že jsme navíc zkoumali, jak je fyzika žáky vnímána v porovnání s biologií.
Jako výzkumnou metodu jsme použili metodu sémantického diferenciálu. Tato psychoanalytická metoda, která je využívaná nejen v oblastech pedagogiky, umožňuje zajímavým způsobem měřit skryté významy pojmů v pojetí zkoumaných subjektů (zde žáků). Za autora techniky bývá nejčastěji označován Charles E. Osgood, který společně se svými spolupracovníky v roce 1957 uveřejnil o této metodě soubornou práci (The measurement of meaning. Urbana University of Illinois Press, 1957).
Úkolem žáků v našem výzkumu bylo, aby při dotazování posoudili význam vybraných pojmů (např. příroda, fyzika, škola, hra, život, kultura a další viz grafy 6 a 7 níže) z hlediska třinácti sedmibodových škálách (např. stará-mladá, vzdálená-blízká a další viz graf 1). Základem celé metody je hledání skupin pojmů, jejichž umístění je na vybraných škálách nejpodobnější.
Konkrétní cílovou skupinu v našem výzkumu tvořili žáci pražských gymnázií. V roce 2004 jsme se zaměřili na žáky, jejichž studijní zkušenost odpovídala úrovni prvního, druhého a třetího ročníku čtyřletého studia. V roce 2007 byli dotazováni žáci pouze z úrovně třetího ročníku.
|
| |||||||||
Hlavní závěry výzkumu
- Fyzika je žáky vnímána jako „vzdálená, nudná, složitá a stará“.
- Pojem fyzika je žáky asociován spíše s pojmy teorie, vzorec, škola, povinnost než s pojmy věda, příroda, svět, láska.
- Žáci vnímají pojem fyzika značně odděleně od pojmu věda.
- Fyzika je žáky vnímána spíše jako vědní obor, než jako vyučovací předmět – aneb není pravda, že by většina žáků vnímala fyziku více jako vyučovací předmět než jako vědní obor.
- Žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vědní obor, vnímají fyziku pozitivněji než žáci, kteří ji vnímají spíše jako vyučovací předmět.
- Biologie je žáky vnímána pozitivněji než fyzika. Biologie žáky baví více než fyzika.
- Výsledky výzkumu z roku 2007 mimo jiné potvrzují výsledky výzkumu realizovaného v letech 2004–2005.
Vybrané výsledky výzkumu
Následující grafy se zaměřují na prezentaci výsledků, které se vztahují k hlavním závěrům našeho výzkumu a které považujeme za zajímavé. S dalšími grafy a výzkumnými výsledky se můžete seznámit v rámci zprávy shrnující zásadní výsledky realizovaného výzkumu. První výsledky výzkumu byly mimo jiné prezentovány v září 2007 na konferenci „50 let didaktiky fyziky“ pořádané JČMF v Brně (viz článek a prezentace).
Graf 1: Význam pojmu FYZIKA vnímaný středoškolskými žáky z hlediska jednotlivých posuzovacích škál
Při pohledu na grafu 1 se zkuste zamyslet nad tím, proč je žákům fyzika vzdálená nebo proč ji vnímají jako složitou, nudnou či starou.
Graf 2: Srovnání vnímání významu pojmu FYZIKA dvěma skupinami žáků (2007)
Zajímavé bylo srovnat pohled žáků, kteří v jedné z doplňkových otázek uvedli, že fyziku vnímají spíše jako vyučovací předmět, s pohledem žáků, kteří uvedli, že fyziku vnímají spíše jako vědní obor. Uvedené výsledky jsou vyneseny v grafu 2. Můžeme říci, že není pravda, že by většina žáků vnímala fyziku spíše jako vyučovací předmět než jako vědní obor. A je třeba podtrhnout, že žáci, kteří vnímají fyziku spíše jako vědní obor, vnímají fyziku pozitivněji než žáci, kteří ji vnímají spíše jako vyučovací předmět.
Graf 3: Srovnání vnímání významu pojmů FYZIKA a VĚDA (2007)
Graf 3 ukazuje, jak žáci vnímají pojem fyzika značně odděleně od pojmu věda. Souvisejícím faktem je, že žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vědní obor, mají uvedené pojmy blíže asociované než žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vyučovací předmět.
Graf 4: Srovnání vnímání významu pojmů FYZIKA, MATEMATIKA a BIOLOGIE
Pohledem do grafu 4 zjistíme, že biologie je žáky vnímána pozitivněji než fyzika, zvláště z hlediska charakteristik „pestrosti“, blízkosti“, „zábavnosti“ a dále „krásy“ a „užitečnosti“. Graf 4 také nabízí srovnání s vnímáním matematiky.
Graf 5: Četnosti odpovědí na otázku, jak žáky sledované předměty baví
Jedna z doplňkových otázek dotazníku přímo zjišťovala míru toho, jak žáky fyzika, respektive biologie a matematika, baví. Graf 5 s uvedenými četnostmi jednotlivých skupin žáků, poukazuje na skutečnost, že biologie žáky baví více než fyzika.
Graf 6: Vybraný dimenzionální řez sémantickým prostorem žáků I
Graf 7: Vybraný dimenzionální řez sémantickým prostorem žáků II
Vybrané řezy v grafu 6 a v grafu 7 nabízejí srovnání významu všech sledovaných pojmů z hlediska škál uvedených na svislé a vodorovné ose. Platí, že čím jsou si pojmy v sémantickém prostoru blíže, tím blíže jsou dotazovanou skupinou asociovány jejich významy. V popředí (velkými písmeny) jsou vyznačeny výsledky výzkumu roku 2007, v pozadí (šedými malými písmeny) jsou uvedeny výsledky z původního výzkumu z roku 2004.
nahoru